Cerman: Třetí místo je krásné, ale vyhráno nemáme!

S trenérem A - týmu Elba DDM Ústí nad Labem Patrikem Cermanem jsme se ohlédli za právě skončeným hokejbalovým podzimem, který skončil pro ústecké barvy lichotivým třetím místem a tedy reálnou nadějí na zopakování jarní spanilé jízdy extraligovým play off.

Ústecký hokejbal prošel v létě řadou změn, dva největší kluby Elba a DDM spojily síly a výsledkem jsou velmi dobré výsledky na všech frontách. Můžeš se ještě krátce vrátit k okolnostem a důsledkům této spolupráce?

„S odstupem času je jasné, že spojení těchto klubů bylo nevyhnutelné a správné. Byla to jediná cesta jak v Ústí zachovat extraligy dorostu a juniorů, o extralize mužů ani nemluvě. Mohli jsme si sice každý klub zvlášť honit triko na regionální nebo okresní úrovni, ale zahodit něco, co má v Ústí tradici a existuje 20 let, by byla velká škoda. Podzim ukázal, že klub Elba DDM Ústí nad Labem má svou tvář, svojí kvalitu a může do budoucna úspěšně fungovat. Má to však i svá ale… Organizační servis a zázemí je jistě na té nejvyšší úrovni, ale musí to mít i zpětnou vazbu ze strany hráčů. Pokud klub řadu let vychovává mladé hráče v nejvyšších domácích soutěžích dorostu a juniorů, dělá to snad proto, aby v nejvyšší soutěži nastupovali i mezi muži. Ne, aby dělali frajery mezi starými, pupkatými chlapy v okresních soutěžích. A vedení klubu by je mělo k účasti ve vyšších soutěžích vést a jejich účast podporovat, jinak to celé ztrácí smysl.“

Elba DDM Ústí nad Labem přezimuje na třetím místě se ziskem 30 bodů. Po pomalejším startu se v závěru podzimu rozjela k šestizápasové vítězné šňůře. Takže spokojenost?

„Určitě spokojenost být musí, jak s body tak umístěním. Začali jsme sice tradičně vlažně, mrzí především zbytečné domácí ztráty s Jindřichovým Hradcem 0:3, s Vlašimí 5:4p a Kertem 5:4p, ale závěr podzimu byl stejně jako loni na jedničku. Jestliže jsme z úvodních devíti kol vytěžili 13 bodů, v dalších šesti zápasech to bylo celých 17. Navíc jsme v posledních osmi duelech dostali jen 8 gólů a s tím se prakticky nedá prohrát. Prostě nám opět chvíli trvalo, než si náš systém sedl, vždyť nám v létě odešli čtyři beci základní sestavy. (pozn. Nedbal, Švanda, Kubát, Sádovský). Na tom je krásně vidět, jak trénink a pravidelná zápasová zátěž ovlivňuje automatismy hry a systému, bohužel když někdo chodí trénovat stěží dvakrát týdně, chvíli trvá, než si vše zažije a sedne. “

Takže v závěru podzimu začala platit na soupeře tradiční nepropustná ústecká defenziva?

„Nepropustná defenziva? Co to je, tomu moc nerozumím, neslyším to rád. Takže Kert a Kladno, kteří dostali ještě méně gólů než my, brání ještě víc než my? O tom to není. Základem téhle hry je obrana, tak se tomu snažíme věnovat. Ale zrovna v Elbě máme mnohem větší kvalitu v útoku – hráči jako Štěpánek, Soukup, Langthaler, Prášek nebo Hubený jsou ofenzivní silou, kterou moc dalších mančaftů nemá. Rozhodující je krom zvládnutí obranného systému a přechodu do útoku zejména kvalita v oslabení a v přesilových hrách, a na to hodně spoléháme a věnujeme tomu dost času.

Nakousl jsi několik jmen, můžeme tedy přejít k hodnocení jednotlivců v podzimní části. Vždyť brankář Hruška vévodí statistice úspěšnosti zákroků, obrana drží průměr branek pod dva na zápas?

„Hodnocení jednotlivců dělám nerad, my se prezentujeme týmovým výkonem. Týmový výkon nejlépe charakterizuje naší hru. Tím spíš, že druhou polovinu podzimu jsme táhli ve 13-14 lidech a tam už je každá chyba, každý výpadek formy znát, ale kluci to zvládli výborně. Ale budiž, k těm jednotlivcům. Mezi brankáři máme velkou sílu, na podzim se sice lépe dařilo mladému Hruškovi, který vévodí statistikám, ale i na Bandu je spoleh, hlavně díky jeho zkušenostem. Bohužel jsou až moc vyrovnaní, měli by oba chytat více těžkých zápasů, ale prostě to nejde, bylo by to vůči tomu druhému nefér. Obrana odtáhla celých patnáct kol v pěti lidech a za to zaslouží absolutorium. Přesto vybrat jedničku neumím, Obdržálek s Kvášem měli pomalý začátek, ale skvělý závěr. Obdržálek doháněl tréninkové manko z léta, ale o něm platí, že když je ve formě nedá přes něj gól nikdo. Kváš nám střelecky rozhodl zápasy s Vlašimí a v J. Hradci, na pozici ofenzivního beka je nejaktivnější, často však zbytečně vymýšlí a komplikuje si život, myslím, že v jeho věku by měl mít stabilnější výkonnost. Dvojice Rezek – Růžička si to odehrála zkušeně, Rezka část podzimu limitovalo zranění, věřím, že na jaře bude ve své obvyklé pohodě. Růžička si to odehraje pozičně a s jistotou, ale kolikrát mám pocit, že  ani nezašpiní dres. Má v extralize jméno, respekt, koukal jsem, že v anketě hokejbalista roku byl na jaře hodnocen jako druhý bek po Rejtharovi, to něco znamená. A to já mu nedal ani hlas (smích). Měl by se do toho v zimě obout, v pětatřiceti na to v pohodě má a měl by být lídrem týmu, třeba jako Hrabica v Hradci. A pak je tu Jirava, ten musí přidat. Jak v soubojích, tak v práci s míčkem, ale líbí se mi jeho přístup k hokejbalu a může jít ještě nahoru.

A co útočníci? Jen tři týmy v soutěži daly méně gólů než Elba. Pouze Štěpánek figuruje v první dvacítce bodování. Přesto spokojenost?

„A tak samozřejmě, produktivita není dobrá. V otázce výše jsem mluvil o potenciálu hráčů, ten na podzim všichni nenaplnili, ale vzpomeňme na play off, tam byli útočníci nesmírně produktivní a směřujeme k tomu, aby se to na jaře opakovalo. Jedničku musím dát Štěpánkovi s Práškem.  Štěpánek má 35 let, ví, že má své limity, ale v blízkosti soupeřovi branky je jedinečný a není náhodou na špici tabulky produktivity. Prášek hraje nejlepší sezónu za poslední roky, na vracejícího se útočníka má výborné statistiky. Je v nejlepších letech a nebál bych se říct, že je na svém postu v reprezentační formě. S nimi nejčastěji nastupoval Plachý, který měl nevyrovnaný podzim, ale jeho forma roste s důležitostí zápasu. Částečně mě zklamali Soukup s Langthalerem.  U Langthalera to mělo objektivní příčiny, málo trénuje, navíc hraje současně za dva týmy a je toho na něj trochu moc. U něj ale vím, že si dá říct a když je ve formě a jde do tuhého, je schopen sám rozhodnout zápas. Věřím mu. Soukupa mám rád, je to talent, ale taky na něj hřeší. Devět bodů z patnácti zápasů? Co to je na hráče, který udělal v play off 15 bodů ve 12 zápasech? Když si myslí, že mu stačí hrát po jeho pravidelných víkendových flámech… Jeho problém.  Hubený jako levé křídlo si svou bojovností uhraje svoje, na podzim nedal nějaké šance a sebevědomí šlo dolů, ale je to mladý kluk, který toho má hodně před sebou.  A pak je tu třetí útok, tam s tím trochu bojujeme. Nejvýraznější se zdá být Bím, ten má své rychlostní předpoklady, dal tři góly. Ale špatně brání, dělá taktické chyby, hloupé fauly. V závěru podzimu překvapil mladý Pilař, stabilizoval výkony, ale hlavně hraje, co se mu řekne a to je podstatné. Baxovi podzim vůbec nevyšel, sám to ví nejlépe. Musí zapomenout na góly, co dával v dorostu a makat pro tým. K tomu má super předpoklady, protože má hokejbal rád a hodně mu obětuje, měl by se na jaře zvednout.“

Ve výčtu jsi vůbec nevzpomenul nové letní posily (Kauschitz, Drnec, Kučera) nebo kluky z béčka, kteří v průběhu soutěže vypomáhali (Gottfried, Štočkové, Haas)?

„Bohužel na přístupu nových a mladých hráčů není co chválit.  Ani jeden nevydržel, ani jeden se s tím nechtěl poprat až do konce. Nejsou to jen ti výše jmenovaní, v béčku jsou další perspektivní kluci, ale musí chtít, něco tomu hokejbalu obětovat a být trpělivý. S většinou jsem několikrát mluvil, snažil jim to vysvětlit, probudit zájem. Když dělám sport, musím chtít v něm být nejlepší, dosáhnout nějakého osobního vrcholu. Oni na to kašlou, ale jsou mladí, třeba dostanou rozum a zlomí se to v nich.  Třeba jednou všichni hrát extraligu budou, budou mít svůj prostor, ale pokud tomu nedají to, co současná generace v áčku, budou hrát stejně jen o záchranu, play off bude mimo realitu. Ale mysleme pozitivně, v poháru jsme vyzkoušeli několik dorostenců a podali výborný výkon, tak třeba nás příští sezónu překvapí a mančaft doplní. Přál bych jim to.“