ROZHOVOR: Petr Michajličenko

Jak vzpomínáš na své hokejbalové začátky?

Moc rád. Začínal jsem v 15ti letech, kdy mě kamarád z hokeje Marek Klement překecal, abych si šel po tréninku zapinkat za zimák s neregi týmy. Další 1,5 rok jsem hrál neregi ligu, než si mě vytáhlo Bazzy a hned první rok jsme vyhráli krajskou ligu, takže na začátky vzpomínám opravdu moc rád.

Jak důležitá pro tebe byla podpora rodiny?

Bez nich bych to nedal. Vlastně bych bez nich ani vůbec nehrál, protože poprvé jsem se s hokejbalem seznámil, když jsem se jako malý špunt chodil koukat na tátu, který hrával neregi v Děčíně. Často jsem zpoza mantinelu na něj křičel: "Tati, neper se!". Aspoň vím, po kom jsem taková horká hlava na hřišti (směje se).

Táta mě podporoval od doby, co jsem poprvé vstoupil bruslema na led. Ve starším dorostu, když jsem hrával mládežnickou extraligu, tak mě vždy odvážel po tréninku z Ústí domů, tam jsem jezdil vlakem. Také jezdil na všechny mé zápasy, klidně až do Vsetína. V tom samém pokračuje i na hokejbale, ačkoliv se dnes karta obrací a nyní on zpoza mantinelu křičí na mě: "Petře, neper se!". On je vážně srdcař.

Občas se na mě chodí dívat i mamka se psem. Mamka je zarytá fanynka, která nejde přeslechnout, ale nesnáší, když se peru, to se mnou pak nemluví. Psa při hře moc nezajímám, ten sleduje jen ten oranžový míček, nebo puk (podle sportu) a čeká, až nějaký vypadne, aby ho mohla "čmajznout". Samozřejmě na domácím hřišti míčky vždy poctivě vracím. Ve sportu mě od začátku našeho vztahu podporuje i přítelkyně, která se dokonce angažuje i v Bazzy Děčín (marketing). Také její rodiče se na mě chodí dívat a toho si také moc vážím.

Není vůbec lehké a hlavně levné dojíždět skoro každý den z Děčína do Ústí a já tohle praktikuju už od 16ti let s roční pauzou. Všem moc děkuji za podporu.

Toto je tvoje čtvrtá Extraligová sezóna. Jak hodnotíš zatím své individuální výsledky a co bys chtěl do dalších sezón zlepšit?

Nerad hodnotím své individuální výsledky. Jde mi to proti srsti a k tomu tohle hodnocení přísluší spíše trenérům. Pro mě je za ty roky nejdůležitější, že mě tehdy jako hokejistu kabina Elby přijala a že se v ní dodnes cítím dobře a doufám, že ještě dlouho budu.

Nejvíce musím zapracovat na pohybu a fyzičce. Také jsem "psychik", takže rozhodně i na tom.

Jaké máš v hokejbale cíle, čeho bys v něm chtěl dosáhnout?

Můj největší cíl je být oporou Elby, co nejdéle za ní hrát a co nejdéle hrát hokejbal celkově. Všechno ostatní, co by mohlo teoreticky přijít je pro mě nadstandard.

Udržuješ se v kondici individuální přípravou?

Snažím se. Jezdím na kole, běhám a chodím na procházky. Ale není to ono, není hřiště, nejsou posilovny a nejvíce mě osobně to dá s týmem.

Jaké jsou tvé zájmy kromě hokejbalu?

Samozřejmě moje přítelkyně. Stále hraju hokej, teď už jen krajskou ligu v České Lípě, také občas chodím trénovat s univerzitním týmem North Wings, ale kvůli práci na to nemám bohužel moc času. Jezdím také často na kole, jsem hokejový rozhodčí, jsem pro jakýkoliv příležitostný sport (fotbal, tenis, badminton,...). Na odreagování hraju počítačové hry, koukám na filmy nebo seriály, čtu a chodím na procházky s přítelkyní a se psem. Chovám také papouška.

Hokejbal je aktuálně opět zahnán do kouta koronavirem a nezdá se, že se brzy začne hrát. Jak trávíš tuto pro sportovce nelehkou dobu ty?

Jsem učitel na plný úvazek, takže většinu času momentálně trávím opravováním prací od žáků a vytvářením nových prací na další týdny. Dále se snažím aspoň trochu udržovat kolem, během a procházkami.

Kdy osobně myslíš, že se opatření opět uvolní a kdy se opět sejdete k ligovému zápasu na hokejbalovém hřišti?

Přál bych si co nejdříve, protože už mi hokejka a plast pekelně chybí. Bohužel jsem v tomhle ohledu trochu skeptický. Budeme vůbec rádi za jarní část extraligy.

Nacházíte se s týmem na průběžném pátém místě (tabulka není úplná), panuje zatím spokojenost?

Odehráli jsme pouze 3 zápasy, ale myslím, že výkon postupně gradoval, škoda, že se to utlo. Nicméně spokojenost rozhodně byla.

Vyrazíš někdy s přáteli za zábavou? Nějaký klub, hospoda, nebo tak?

Na procházky, do kina, na večeři, ale jsem opravdu občasný pařmen, ale když už občas jdu, tak to stojí za to.

Máš raději tréninky nebo zápasy?

Často se mi spoluhráči smějí, že jsem tréninkový hráč. Mě se líbí obojí, každé má své, ale pocitu výhry ze zápasu se asi trénink nevyrovná.

Kdo je tvůj oblíbený spoluhráč?

Pro mě asi neřešitelná otázka. S každým hraju rád, není tam nikdo, kdo by mi vadil, takže mám rád všechny. Ale opravdu dobře se mi hrálo teď na podzim v Dobřanech s první lajnou, to bylo fajn.

Nemůžu také opomenout staršího Sedla, který mi kryl záda a lítal z rohu do rohu, když jsme spolu byli v obraně.

Který ze spoluhráčů by určitě nikdy neměl jet nájezd?

Jindy bych řekl, že Honza Sedláček, ale ten měl na podzim nájezdovou formu jako hrom. Škoda že jsme to s Kertem nedotáhli až na nájezdy, podle mě by tou svou klikou poslal brankáře Kertu až do nedalekého obchodního centra na hambáč z Mekáče.

Jsi pověrčivý? Máš rituály?

Pár jich mám, ale nebudu je prozrazovat. To by ztratilo pak význam.

Nešvar, kterého by ses chtěl zbavit?

Horké hlavy na hřišti. Stále doufám, že to odejde s věkem a opravdu se to trochu zlepšuje, tak snad...

Čeho se nejvíc bojíš?

Chyby při zápase a státnic na vysoké škole.

Co tě dokáže naštvat?

Nespravedlnost a neobjektivnost v jakémkoliv provedení.

Oblíbený film a kniha?

Toť otázka. Opravdu žeru Sci-Fi. Z filmů Hvězdná pěchota, Já, robot nebo třeba Interstellar či triologie Temný rytíř. Herní svět také dokáže nabídnout skoro až filmové zpracování a to jen pro mě série Mass effect. Z knih pak rozhodně cokoliv od Karla Čapka, nebo sérii Válka s Chtorr od Davida Gerrolda. Jako malý jsem samozřejmě žral Harryho Pottrera a z odborných pak Sydney Morrell - Viděl jsem ukřižování.(historické)

Jakou posloucháš muziku/skupiny?

Nemám přímo daný žánr. Asi spíše podle nálady.

Ideální dovolená?

Trip po starověkých památkách. Nebo pořádná rekreace moře/hory je mi to jedno.

Co ti chutná?

Všechno kromě rajské a smaženého květáku.

Jaké typy žen se ti líbí?

Pěkné blondýny, ale zas na to úplně nelpím. Záleží hlavně na charakteru a každá žena má své kouzlo.

Měl jsi někdy nějaké mimosportovní kuriózní zranění?

No řekněme, že se mi stalo jednou nepříjemné zranění intimních partií, během jisté činnosti. Toto zranění mě stálo 12 stehů a začátek jarní části sezóny před 4mi lety. Dnes je vše zahojené a pevnější než kdykoliv dříve!

Kdo je tvůj nejhlasitější a nejvěrnější fanoušek (fanynka)?

Rozhodně moje přítelkyně, máma a táta.